OT: Jak elektronikou proti hlodavci

[kral.j@centrum.cz]

Před dávnými a dávnými časy, kdy televizory byly ještě elektronkové si jeden takový pořídil hajný na hájenku. Vybral si typ Rubín cosi, kde uvnitř byla spousta elektrolytů a na nich nasazené izolační trubky z nějakého fest stlačeného papíru. I stalo se, že se prakticky nový televizor pokazil. Bylo to tak rychle, že i když záruční doba tenkrát byla jen půl roku, přesto to bylo ještě v záruce. Na hájenku však odmítl opravář z tehdejší televizní služby jet a tak hajnému nezbylo, než zavést televizor do okresního města do opravny. V těch časech však sice záruka běžela rychle, ale opravy probíhaly pomalu. A tak, když si hajný po týdnu pro televizor přijel, dozvěděl se že k opravě stačilo vyhnat několik myší a vyměnit to co sežraly. Kupodivu jim chutnala membrána z reprodutoru a různé dráty, ale těch izolačních trubek se ani netkly. Asi byly zkoušené z Vyhlášky 50/1978 v předchozím znění. Hajný sice nevěřícně kroutil hlavou, ale televizor fungoval a tak si ho spokojeně odvezl domů.
Ale už po třech týdnech televizor přestal fungovat znovu. Hajný sice jak známo pořád hledí do zeleného a to uklidňuje, ale tohoto to rozčílilo a trval na tom, že opravář se tentokrát musí do hlubokého lesa vydat sám. Co nebožákovi zbylo než jet. Při příchodu do místnosti s nešťastným televizorem se mu naskytl užasný pohled. Televizor stál na bytelné polici vedle okna a po šňůře, která vedla k zásuvce pod oknem právě do televizoru mířila myš. Problém byl tentýž co předtím. Když byl televizor opraven, učinil opravář ještě několik preventivních opatření k prodloužení střední doby mezi poruchami. V rámci těchto opatření sundal z elektrolytů ty zmíněné izolační trubky. Toto řešení se ukázalo jako velmi účinné, protože myši byly zjevně jen poučené a nikoliv znalé. Všechny další opravy tedy začínaly sázkou, kolik jich tam bude tentokrát. Pak se konala exhumace za účelem zjištění výherce a  nakonec další nudné práce jako napojení drátů atd.
Pro nevěřící přísahám, že to tak opravdu bylo.
Král