Spinani megaamper

Středa Leden 3 23:36:49 CET 2007

Staci zadat do google "trigered spark gap" pouziva se to k ucelu, ktery
presne odpovida puvodnimu dotazu.. .Manici typicky spinaji nejake olejove
kondenzatory na napeti 5-50kV s energiemi 500- 50000J do zateze typu dratek
nebo voda. Dratek: "coin shrinker" "can crusher"  Voda: exploze..
Dalsi pouziti takto explodujiciho dratku je v pyrotechnice. Vyrabi se tak
rozbusky bez traskaviny. Rychlym nabehem proudu (1kA/1us) se zlaty dratek
odpari tak rychle ze doslova exploduje a dokaze odpalit sekundarni
trhavinu... Pouziti tam, kde se vyzadaje presne casovani (atomova bomba)
spolehlivost (kosmicka technika) teplotni odolnost (geologie)....
P.

----- Original Message -----
From: "Vlada Andel" <vaelektronik@vaelektronik.cz>
To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
Sent: Wednesday, January 03, 2007 11:16 PM
Subject: Re: Spinani megaamper

Mozna takovy blby napad, ale predpokladam ze pro tak velky proud budete
potrebovat i dost vysoke napeti. Neslo by to spinat jiskristem? Je to na
vetsi napeti nez tyristory a myslim ze to je i o dost rychlejsi. A jiskriste
se da zapalovat i pri o kousek nizsim napetim na povel - pomocnou zapalovaci
elektrodou.

Andel

----- Original Message -----
From: "balu@home" <daniel.valuch@wanadoo.fr>
To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
Sent: Wednesday, January 03, 2007 9:36 PM
Subject: Re: Spinani megaamper

noooooo zhodou okolnosti poznam jeden institut, kde s podobnymi prudmi
pracuju a par zariadeni som uz videl :-)))
Zalezi v principe na konkretnejsom zadani, ale v principe by sa dali
aplikovat nasledovne postupy:
- kicker magnet, ktory robi "vyhybku" na urychlovaci  SPS ma menovity
prud ca. 20kA a vyzadovana nabezna hrana je zhruba 90ns. To dava
rychlost prebehu ca. 220kA/us. Pracovne napatie su jednotky kV. Pri
dodrzani urcitych pravidiel je tento system pomerne dobre realizovatelny
a funguje velmi spolahlivo uz roky. Ako spinaci prvok su pouzite
tyristory a energia je ulozena v baterii kondenzatorov. Spina sa priamo
a energia je do spotrebica vedena koaxialnymi linkami s velmi nizkou
impedanciou.
- iny magnet, ktory sluzi ako magneticky separator neutrin ma menovity
prud 150kA, je normalne vodivy, tiez impulzny, ale s dlhsim pracovnym
casom, radovo 5ms. Tu sa spina bateria kondenzatorov, tiez tyristormi,
na potenciali niekolko kV, prud sa potom vedie niekolko 100m kablami a
tesne vedla zariadenia je transformator, ktory ten primarny
vysokonapatovy impulz prevedie na male napatie a 150kA. Ten vodic som uz
myslim ukazoval, z cisto pedagogickych dovodov davam linku este raz :-)
http://dvaluch.web.cern.ch/dvaluch/temp/cngs/
- elektronky pouzivame v ochrane vysokonapatovych zdrojov. Pri poruche
natvrdo vyskratuju 100kV zdroj a jeho blokovaci 4uF kondenzator. dI/dt
je pomerne velke, elektronky sa ale pouzivaju hlavne na vysoke napatia,
nie na vysoke prudy. Daju sa pouzit ortutove ignitorny alebo vodikove
tyratrony. Po havarii jedneho ignitronu (ako uz bolo spomenute obsahuje
znacne mnozstvo ortuti) bolo potrebne dekontaminovat celu halu co stalo
niekolko milionov CHF. Pripominam ze havarie maju charakter explozie a
ortut je potom jednoducho vsade. Preto odvtedy pouzivame vyhradne
tyratrony aj ked su drahe.

Aby som to zhrnul - berte to ako moje osobne poznamky
- spomenuli ste v zadani ze pojde o odparovanie kovov. Da sa teda
predpokladat, ze prud musi mat velmi rychle di/dt, inak sa material
neodpari "okamzite" ale teplota bude pozvolne narastat
- energia bude s najvacsou pravdepodobnostou ulozena v kondenzatorovej
baterii. Spinat sa da priamo do zataze, alebo cez transformator
- na spinanie je mozne pouzit napriklad akekolvek aktivne prvky, ale
najlepsie z toho asi vyjdu tyristory. Jeden spinaci prvok malych
rozmerov ma obrovske spinacie moznosti a velmi jednoduche ovladanie
- daju sa pouzit aj elektronky - ignitron, tyratron - ale tie su skor
urcene na vysoke napatia a je s nimi neporovnatelne viacej problemov ako
s tyristormi.Treba ich zhavit, maju radovo vyssi objem a nie som si isty
ci dokazu spinat tak vysoke impulzne prudy ako tyristory
- na prenos energie z baterie do odparovaneho spotrebica treba vedenie o
extremne nizkej impedancii. 1MA vytvori na 1mOhme napatie 1kV. S
indukcnostou je to este horsie, L*di/dt je svina, obzvlast pokial sa tam
dosadi 200kA/us :-)

a tak... have fun :-) pripadne sa podelte s vysledkami, veliciny s
predponami k, M a vyssie ma celkom fascinuju :-))

b.

RVsoft wrote:
> Zdravim,
>
> ptal se mne kolega zda bych neved cim by se dalo spinat proud radove
> megaamper - je to jen v oblasti hypotetickych moznosti a velmi
> povrchniho zadani.
>
> Melo by to nevim z jakeho duvodu ve velmi kratke dobe odparit nejake
> kovove vlakno. Nevim o tom nic voc nez to co pisu.
>
> Pravdepodobne se tedy bude jednat o nejake kondy nabijene a posleze
> vybite do toho vlakna.
>
> Kolega neco povidal o najekem vyvoji kde se neco takoveho delalo a kde
> bylo nejake rizene jiskriste ci co a eventuelne nejake spinaci elektronce.
>
> Tak jsem se chtel zeptat jake jsou moznosti. Napadly mne z polovodicu
> jen nejake "konske" tyristory a nebo IGBT - ale tam nevim jak je to s
> rychlosti.
>
>
>

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list