Dopravni prestupky

[J. Polivka]

Až na jeden a možná dva odstavce lze souhlasit. Předbíháte sice dobu, ale
tak se to zhruba bude vyvíjet.
Ve světě jsou jž systémy, které z kamer sejmou vaší poznávací značku a lze
zdokumentovat, kde auto jezdilo. Pracuje se na tom i u nás. Nedávno jsem jel
s jedním příbuzným. Pracuje u PČR a ukazoval mi kde všude jsou kamery. Vím o
spoustě z nich, ale byl jsem docela překvapen, že je jich tolik i na
místech, kde bych je nečekal. Jinak já jezdím lážo plážo a nikam nespěchám.
Nemusím a když vidím ty hochy co jezdí většinou v pikapech, jak se snaží
nahnat čas a jsou doslova časovanou bombou, tak je mi jich a jejich
případných obětí líto.
Jindra Polívka


Dobrý den všem,

nějakou dobu tu sleduji diskusi o pokutách a bodech. Měl bych k tomu pár
poznámek:

Úvodní postřeh: Jsou dva neslučitelné názorové proudy, které se zkráceně
dají rozdělit podle toho, zda je osoba blízká vnímána jako nástroj k vyhnutí
se pokutě, nebo zda je opravdu tak blízká, že o ni dotyčný má starost a
chtěl by, aby mohla bezpečně přejít silnici, či bezpečně řídit auto, aniž by
ji někdo sejmul šílenou rychlostí.

K probíraným možnostem.

1. Chytat řidiče osobně "za ručičku" - to je natolik naivní představa, že si
prostě nedokážu představit, že by někdo něčemu takovému věřil. Závěr: Je to
jedna z cest odvádějících pozornost od skutečného řešení. Jako daňovému
poplatníkovi se mi také vůbec nelíbí představa, že bych měl platit třeba 2x
víc policistů a většina z nich by postávala bez užitku někde u silnice.
Žijeme přeci v jedenadvacátém století, takže od toho je tu technika. Ta
nepotřebuje mzdu a je neúplatná. Dále mi technika přijde lepší i z
pedagogického hlediska - lidé by se měli naučit jezdit dle předpisů
nezávisle na tom, zda se na ně zrovna někdo dívá.

2. Pokutu i body účtovat majiteli vozu. - Toto řešení je nespravedlivé, ale
je to také jediné z těch jednoduchých a levných, které má naději na úspěch.
Nespravedlivé je ovšem i stávající řešení, neboť né každý má osobu blízkou.
Kdo ji nemá, je vlastně tímto systémem diskriminován. Dokonce bych řekl, že
tato diskriminace je dost silná, že je až s podivem, že už proti tomu někdo
dávno neprotestuje.

(než zavrhnete body 3 a 4, tak předem upozorňuji, že logovadlo nemusí být
absolutně odolné proti neoprávněné manipulaci, stačí jen aby bylo zaručeno,
že metoda vedoucí k oblafnutí je příliš drahá)

3. Zavést nějaký elektronický systém, kterému se bude řidič prokazovat před
jízdou svou elektronickou občankou. Občanka tak nahradí klíček, auto bude
logovat kdo a kdy řídil. Pokud je logovadlo rozbité, vozidlo nepojede. Každý
majitel vozidla má nárok na bezplatnou opravu/výměnu logovadla 1x za rok až
dva, daší výměny/opravy jen za velmi tučný poplatek, nebo pokud zároveň
vznikla na vozidle škoda nejméně Nx překračující výši poplatku, škoda byla
uznána a uhrazena pojišťovnou. Logovací zařízení bude čteno při řešení
přestupku.

4. Předchozí variantu rozšířit tak, že každá dopravní značka bude mít
vysílač, který sdělí autu, jaká je povolená rychlost, že se nesmí odbočit
vlevo, že se tu nesmí parkovat, ... Dále se bude postupovat podle toho, jaký
mód si majitel nastavil: Buď se zaznamená kdo a kolik (k osobě bude evidován
jen součet pokut a součet bodů), nebo se zaznamená kdo, kdy, kde a co. V
prvním případě tak majitel dává na jevo, že nechce šmírování a případnou
pokutu bez diskuse zaplatí, ve druhém se vše zaznamená a pak si to může jít
někam vyjasnit. Logovací zařízení bude čteno při nějaké pravidelné kontrole,
na kterou musí vozidlo i teď.

5. Verzi 4 lze dále rozšířit, kdy každý bude mít možnost občas něco porušit
(např. ujet 5 % cesty rychleji, 2x ročně parkovat na zákazu, ...) a teprve
ten, kdo opakovaným porušováním předpisů ohrožuje své okolí si za to pořádně
zaplatí. Tato varianta mě přijde jako nejvíce spravedlivá a nejúčinněji
plnící cíl snažení, tedy zvýšení bezpečnosti a plynulosti.

Řešení 1 se dá modifikovat do použitelného stavu takto:

Uznáme, že samotný konstrukt přestupku je mylný a přestupky jako takové
zrušíme. Porušení bezpečnostních předpisů na veřejném prostranství budeme
pak chápat jako trestný čin obecného ohrožení a vyšetřovat i trestat
odpovídajícím způsobem. - Tzn. vozidlo zabavit jako důkaz, sejmout otisky
prstů, posbírat chlupy a další materiál s DNA, pozvat svědky, ... státní
zástupce podá žalobu, ... odsouzený si to půjde odsedět. Spravedlivé, ale
nereálně drahé.

Řešení 2 se dá mírně modifikovat rozdílným nakládáním s pokutou a body:

Pokutu naúčtovat majiteli vozu - buď jel on, pak je vše zcela v pořádku,
nebo jela osoba blízká a on to tedy buď za ni z lásky zaplatí, nebo to od ní
pak vybere, nebo zas tak blízká není a byl vůl, že za ni platil, místo aby
nechal na státu, aby to od ní vybral rovnou, nebo neví komu auto půjčil a v
takovém případě dostal pokutu vlastně za to, že neznámé osobě půjčil
nebezpečné zařízení, které smějí ovládat jen osoby k tomu oprávněné (což u
neznámé osoby není zaručeno). Na této úrovni nic nespravedlivého nevidím.

Body samozřejmě majiteli účtovat nelze (jednak je to nespravedlivé, protože
je již nemůže přesunout na skutečného viníka a jednak to ani nemá smysl,
pokud majitel sám nemá řidičák). Takže zbývá jediné řešení: Pokud se
nezjistí kdo auto řídil, body seberou autu. Při posuzování jednání řidiče se
bude používat vždy součet bodů auta a řidiče. Takže např. auto které má -10
bodů bude muset řídit řidič, kterému zbývá nejméně 11 bodů. Když auto získá
více záporných bodů, než může mít řidič nejvýše bodů kladných, přestane být
způsobilé k silničnímu provozu a musí se s ním nakládat jako s věcí, která
po silnici nesmí jezdit. Pak je nutno počkat, až bodíky zase "vyprchají",
třeba zákonem definovanou rychlostí 1 bod za rok. Na body vozidla nesmí mít
vliv změna majitele. Auto s hodně -body bude tedy i dost špatně prodejné:-)

(tohle je asi jediné smysluplné řešení, když ještě nemáme elektronické
občanky)

PH