Re: Solární elektrárny - FV panely

[Pavel Novotny]

Ono tak trochu srovnavate nesrovnatelne. Struktura a mista vzniku tepla u tranzistoru a u FV clanku je tak trochu rozdilna. Povrchova struktura FV clanku na strane na kterou se sviti je pomerne komplikovana, vrchni kovovy kontant (mrizka, hreben) zabira jen cca 5% plochy a snadno pri tepelnem pretizeni clanku degraduje, pricemz jde o nejobtizneji chladitelnou stranu FV clanku.
Nicmene kdyz se podivate jak takovy FV clanek funguje tak zjistite,ze  
v kremiku jsou absorbovany pouze fotony s energii vetsi nez 1.1 elektronvoltu (energie odpovida sirce zakazaneho pasma v kremiku), je-li takovy foton absorbovan vznikne v kremiku jeden volny elektron a jedna dira. Problem je, ze na elektrinu se premenuje jen onech 1.1 eV a zbytek energie fotonu se meni v teplo, proto je maximalni teoreticka ucinnost FV mensi nez 30%. U klasickeho monokrtstalickeho kremiku dnesni konstrukce je skutecna ucinnost 12 az 15%.Mereno podle AM1.5 tj. pri enetrii 1000W/m2. Teto intenzity slunecni zareni dosahuje za bezoblacneho dne a silne zavisi na pruhlednosti atmosfery. Pokud zvednu intenzitu 10x zvysi se ucinnost  o 1.5 az 2% ovsem zivotnost takoveho FV klesne o rad a energie nutna na chlazeni bude vetsi nez enetrgeticky zisk z teto cinnosti.
      


  

>Když jdou snadno uchladit stovky kW/m2 v levných tranzistorech a diodách,
nevidím v tom zas takový problém, obzvlášť pokud mě primárně zajímají
"pouhé" desítky kW/m2. - MW pro mě představuje naprostou horní hranici
technologicky zajímavé oblasti.