OT - chladici kapalina

[Thomas Shaddack]

V2 litaly na ethylalkohol a kapalny kyslik (44% a 56% hmotnosti paliva).
Detaily viz http://www.v2rocket.com/

V1 litaly na benzin - sice ho zraly hodne, ale stacila jim nizsi kvalita 
nez potrebovaly letadla.


Kombinace hydrazinu a kyseliny dusicne se pouziva jako hypergolicke 
raketove palivo - pri smiseni dochazi ke spontannimu zazehu. (Zde jde ale 
nikoliv o cisty hydrazin (N2H4), ale o 1,1-dimetylhydrazin ((CH3)2N-NH2).)

Hydrazin[1] se da pouzit take v kombinaci s kapalnym kyslikem (o hubu), 
100% peroxidem vodiku (svinstvo!), nebo kapalnym ozonem (jeste vetsi svinstvo). 
Nebo N2O4. Je nechutne jedovaty.

Hydrazin se jako palivo[2] pouziva nejcasteji bud spolu s N2O4, nebo 
samostatne (pro satelity - vysledkem reakce je dusik a vodik, reakcni 
produkty tedy nejsou korozivni, coz je vyhoda, dalsi vyhodou je ze reakcni 
produkty jsou male jednoduche molekuly - viz nize). N2O4 i hydrazin v 
palivovych nadrzich vydrzi dlouhodobe beze zmen, coz je spolu s 
prijatelnym vykonem duvod jejich oblibenosti v technologii kosmicke i 
vojenske.

Hydrazin se da pripravit i omylem, pri smichani cisticiho prostredku na 
bazi chlornanu s prostredkem na bazi cpavku. Nekolik poradkumilovnych 
hospodynek na to uz v historii zarvalo kdyz se o toto pokusily v 
uzavrenych mistnostech.

Houba Gyromitra esculenta[3] obsahuje chemikalii gyromytrin, ktery se v 
organizmu metabolizuje na methylhydrazin. Po poziti teto houby tedy muzete 
utrpet otravu raketovym palivem. Dobrou chut.

Hydrazin byl take pouzit jako soucast paliva pro Me163 "Komet"[4], prvni 
raketove letadlo a prvni letadlo co prekrocilo ryhlost zvuku. Palivem byl 
"C Stoff", smes 57% methanolu, 30% hydratu hydrazinu, a 13% vody, 
okyslicovadlem byl "T stoff", 80% peroxid vodiku. Smes byla hypergolicka, 
tedy se zapalovala sama, smisenim komponent. To vedlo k mnoha veselym 
prihodam z nataceni, kdy se technik vyhodil do vzduchu pote, co se pokusil 
nalit C stoff do prazdne nadoby puvodne obsahujici T stoff, kdy T stoff 
samovolne explodoval pri kontaktu s necim organickym (coz mohlo byt 
cokoliv od vcely po technika), letadla casto explodovaly pri pokusu o 
nouzove pristani kdy se narazem poskodily nadrze (motory mely tendenci 
vypovidat sluzbu kratce po vzletu), nekdy motor vyletel do vzduchu pri 
plnem otevreni skrticich klapek, a v jednom pripade po nouzovem pristani 
sice nedoslo k vybuchu, ale peroxid natekl do kokpitu a pilota sezral.

(...a kdyz uz zminujeme 2. Svetovou, az zase budou Americani delat ramena 
s "modernimi" raketami navadenymi pomoci videokamery v nose rakety, 
venujme tichou vzpominku Hs293D[5], rizene strele s 224-radkovou televizni 
kamerou a vysilacem s 29 elektronkami a na frekvenci 410 MHz (73cm), 
ovladane radiem a s doletem 20 km, urcene proti lodim a vyvinute nemeckou 
firmou Henschel roku 1944. Coz bylo prilis pozde na to byla takticky 
pouzitelna.)


Zajimavost z [2]: Energie uvolnena pri reakci paliva je ve forme 
translacnich, rotacnich a vibracnich stavu molekul produktu. Pro pohon ma 
cenu pouze translacni forma, na kterou je treba v trysce prevest pokud 
mozno co nejvice energie produkovane reakci. Male molekuly s malo atomy 
(CO, H2) maji mnohem mene energie v rotacnich a vibracnich stavech 
(vzhledem ke sve jednoduchosti) nez molekuly tezsi (CO2, H2O), pro pohon 
jsou tedy vyhodnejsi - vyssi stupne raket tedy casto pouzivaji bohatou 
smes. Naproti tomu tezsi molekuly maji lepsi ucinnost v hustsich vrstvach 
atmosfery. Nektere rakety (napr. Saturn-II) tedy behem letu meni pomer 
kyslik/palivo v zavislosti na letove vysce a hustote atmosfery. Nizsi 
teplota reakcnich produktu u bohate smesi ma navic jako vyhodu snazsi 
chlazeni motoru a nizsi korozivitu reakcnich produktu (atomarni kyslik je 
svinstvo). Kyslikovodikove rakety se z techto duvodu casto pouzivaji s 
velmi bohatou smesi (polovicni pomer kysliku nez stechiometricky), nebot 
vodik je natolik lehky, ze to stoji za to; limitni zde neni ani tak 
hmotnost prebytecneho vodiku jako spise hmotnost jeho nadrze.


[1] http://en.wikipedia.org/wiki/Hydrazine
[2] http://en.wikipedia.org/wiki/Rocket_fuel
[3] http://en.wikipedia.org/wiki/False_Morel
[4] Brian Johnson: The Secret War, pg. 278
[5] ibid, pg. 302



On Thu, 17 Feb 2005, Radek a Petra Vickovi wrote:

> Na hydrazin tusim letaly V2.
> 
> RadekCX
> 
> > -----Original Message-----
> > From: hw-list-bounces@list.hw.cz 
> > [mailto:hw-list-bounces@list.hw.cz] On Behalf Of Pavel Novotný
> > Sent: Thursday, February 17, 2005 7:05 PM
> > To: 'HW-news'
> > Subject: RE: OT - chladici kapalina
> > 
> > 
> > Nekdy clovek mysli a pise ruzne veci, mate pravdu, na 
> > hydrazin jsou pouze manevrovaci motory raketoplanu. 
> > 
> 
>