.... because I use linux bolo

Thomas Shaddack hwnews@shaddack.mauriceward.com
Pátek Září 24 23:36:23 CEST 2004


On Fri, 24 Sep 2004, MK wrote:

> > ...a mezitim zmeny probihaji a vlak ujizdi. Oni zmeni nazor, za rok za dva 
> > za tri. Cas je vyleci...
> 
> Doplnim jedine, prvni knihu o UNIXu mam z roku 1983 (byl to klasicky rusky preklad, pamatujete :-) ) 
> Potkal jsem se s UNIXem na masinach poplatnych te done a stale od te doby slysim
> jedine: "*NIX je perspektivni OS, oplati se do neho investovat cas".  Slycham to jiz 
> dvacet let a ta potvora je stale perspektivni a mozna i perspektivnejsi a mozna i nejperspektivnejsi.
> S odstupen tech 20 let mohu jen konstatovat: "*NIX je perspektivni OS", nic vic a nic min :-)))))) 

Podivejmez se na Windows NT5, tedy 2000, a NT 5.1, zname spise jako XP, a 
jejich nove a revolucni featury. Cela rada NT je odvozena od VMS, na 
rozdil od rady 9x/ME a 3.x, odvozene od DOSu odvozeneho od CP/M. (Neni 
tedy divu, ze vykradeny VMS je lepsi - a unixum blizsi - nez vykradeny 
CP/M.)

Prepinatelne desktopy pod XP je novinka. X-Windows tohle mely uz pred moc 
lety.

Vice uzivatelu, od sebe navzajem oddelenych, mely unixy (a VMS) uz pred 
hodne dlouhou dobou. Totez plati o sitich.

Remote desktop. Novinka, znama jako X-terminaly po desetileti.

Active Directory. Honosny nazev pro kombinaci LDAP a Kerberosu.

A dalo by se pokracovat.

Jinymi slovy, s kazdou dalsi verzi jsou Windows unixovejsi. Slovy klasika:
"Those who don't understand UNIX are doomed to reimplement it. Poorly."


> Vzhledem k tomu, ze jiz lamu druhou poloviny zivota se mi nezda, ze se v historicky kratke dobe
> doziji zmeny statutu "perspektivni".

Unix je perspektivni. Kdyby nebyl, nejsou z neho vykradany featury po 
hrstech.

Take by mohlo stat za to podivat se na mista skryta desktopovemu oku, tedy 
co bezi na serverech (povetsinou Linux a BSD), a co se pouziva v 
rozlicnych embedded zarizenich, jako routery nebo ADSL/cable firewally 
nebo WiFi accesspointy (dost casto okousany Linux nebo NetBSD nebo nejaky 
jiny lightweight unixoid).

Bitva o servery je vyhrana. Ted je na rade desktop. Bude to dlouhe a 
krvave. A zabavne.


> Na druhou stranu, v 83 bych take sazel spis na Digital Researsh Ltd. nez na Microsoft :-)))))))
> 
> A vo-vo-vo tom to je ......

Je to predevsim o kompatibilite - toho neslusneho slova, co se ho 
Microsoft boji jako Satan svecene vody. Bez kompatibility neni konkurence. 
A konkurence je to, co bude tlacit ceny dolu; uz ted ma Linux dve ruzna 
pouziti pro datacentra: bud samostatne, nebo jako vyhruzka pri jednani s 
Microsoftimi marketroidy. Pokud hrajeme na dlouhodobou perspektivu, i 
zaryti windowsaci zde mohou odvest kus prace: pokud existuje rozumne 
ekvivalentni alternativa co funguje na vice platformach, at se jedna o 
format souboru nebo o kus hardware, vybrat si tu kompatibilnejsi - a pokud 
neexistuje, alespon otravovat vendora s otazkou na kompatibilitu, at si 
mysli, ze je zajem. Pri navrhu webu nebo posilani dokumentu uprednostnovat 
metody, ktere funguji pokud mozno pro vsechny; opet zde neni nutno jit do 
extremu - snad jenom ti nejzarytejsi fanatici budou protestovat, pokud 
non-MSIE verze webu bude sice ohyzdnejsi, ale funkcni (neni to tak slozite 
jak se muze zdat, staci pouzivat HTML/CSS specifikace z W3C misto z MSDN), 
nebo kdyz ovladaci program k $necemu bude konzolova utilita bez klikaciho 
rozhrani (pokud bude klikani tak moc potreba, nekdo casem napise front-end 
treba v Tcl/Tk). Jinymi slovy, snazit se usnadnovat zivot i tem z 
ostatnich platforem, kdykoliv je to rozumne prakticke. Casto staci malo.

Proc by tedy uzivatele spokojeni s Windows meli od dodavatelu pozadovat 
(nerikam za kazdou cenu sami pouzivat!) podporu alternativ? Ve svem 
vlastnim zajmu: jednak jako pojistku proti monopolnimu chovani majoritnich 
vendoru, dvak protoze ceny v konkurencnim prostredi byvaji vyrazne nizsi.

Cim nizsi budou celkove naklady na zmenu systemu, tim mensi paletu si muze 
vendor dovolit pozadovat, aniz by mu zakaznici zdrhli.

A vo tom to je!



Další informace o konferenci Hw-list