Ideovy navrh laboratorniho zdroje 1x 0-30V (35) 0-10A

Sobota Listopad 27 22:00:24 CET 2004

Koneckoncu jako zdroj muze slouzit i blbe trafo + LM317 tak proc vubec neco 
vymyslet.
Je pravdou, ze na 80% veci staci pomerne hloupe zdroje, ale pak potrebujete 
nabit nebo zjistit kondici nejake baterky a to uz se hodi zdroj s 
inteligenci, ktery umi zakladni nabijeci algoritmy , umi sledovat a logovat 
dodany naboj atd. Nebo jiny priklad z me praxe, potreboval jsem zdroj, ktery 
by umel regulovat napeti v case neco jako 20minut dava napeti X , pak 20 
minut X2 a pak 6 hodin X3 . Tenkrat jsme to resili klasickym zdrojem a 
budikem, ale ...
Graficky LCD zni mozna legracne, ale faktem zustava, ze ruzne velke znaky 
dost vyrazne zprehlednuji udaje na LCD, lze pak mit aktualni hodnoty U a I 
velkymi cislicemi a nastavene omezeni + treba dodavany vykon  (naboj atd) 
jako doplnujici udaj malym pismem atd. Zkratka pokud by cena kvalitniho a 
kontrastniho LCD 256x128 byla do 1000Kc a bylo ho mozne nejak rozume ovladat 
bez potreby samostatneho MCU pro zobrazovani tak nevaham ani chvili a 
pouziji ho.

> len sa spytam, analogova cast uz bezi perfektne?

Jak se to vezme, v celku tak jak jsem to nakreslil zatim ne .
Pokud jde o step-down tak to je vice mene katalogove zapojeni a tak snad 
nebude problem, jen musim doresit nejake trvale minimalni proudove zatizeni 
vystupu .
Napetova cast linearniho stabilizatoru funguje perfektne, koneckoncu na 
stejnem principu je resen Ultrastable low noise napetovy zdroj co jsem 
nedavno opravoval a tam se pracovalo s presnosti na urovni 100uV a 
stabilitou v radu 100ppm.
Pokud jde o proudovou cast a stabilitu pri prechodu mezi U a I rizenim to 
tak to vazne netusim a zatim nemam cas si to postavit a odzkouset.

Co pouzivate, kdyz ne L4970, me se naopak libi jeho jednoduchost a jedine co 
mi vadi je cena :-(.
Jako trafo pouziji 500VA toroid coz je zhruba 4.7 kg macek dalsi moznosti je 
800VA a to uz ma pres 8kg a to je kapku dost.
Tepelny ekvivalent trafa asi pocitat nebudu, ale o mereni teploty toroidu 
docela uvazuji.

Pokud jde o galvanicke oddeleni tak asi nejjednodusi bude udelat na ridicim 
MCU sw UART , cele  to zmaknou 4ks optronu a trochou programu, ale musim 
nekde najit nejaky funkci kod.

----- Original Message ----- 
From: "Vladimír Anděl" <vaelektronik@mirnet.cz>
To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
Sent: Saturday, November 27, 2004 6:46 PM
Subject: Re: Ideovy navrh laboratorniho zdroje 1x 0-30V (35) 0-10A

No nevim jestli jsem spatne koukal, ale nenasel jsem z ceho je rizeny ten
step down. Je to snad povesene na samostatnem DAC? Taky jsem delal  (a
zrovna delam dalsi) zdroje, ale resil jsem to snimanim ubytku na linearnim
stabilizatoru. Je to nejrychlejsi a nezalezi jestli se zrovna reguluje podle
napeti nebo podle proudu. Jinak ten vas zdroj je na pocet soucastek
jednodussi nez ten muj, ale L4970 je mi nejak od prirody nesympaticky :-)
Jednak potrebuje uz pri 10 A dost velky chladic (u 16A zdroju jsem mel fety
jen prisroubovane na tistaku) a jednak jsem mel dost velke problemy s jeho
mensim bratrickem L4960. Ten pri kazdem (i impulznim) pretizeni aktivoval
soft start, vystup spadnul na 0 a znova nabihal. Takze z nej napajeny
procesor se taky zresetoval. Mozna je L4970 chytrejsi, nevim.
Snad jen par praktickych pripominek.
Rozlisovat "nastavovaci" a "provozni" mod displeje,  i kdyz podle zapojeni s
tim snad pocitate. V provoznim modu zobrazovat skutecnou hodnotu U, I (jeden
z regulatoru je obvykle v limitaci) a v nastavovacim nastavovanou hodnotu. U
stareho zdroje Statron z  NDR musim vystup zkratovat, abych si nastavil
proudove omezeni nad hodnotou, ktera tam prave je. Bylo by vhodne v
"provoznim" modu knoflikem ovladat napeti (a zobrazovat skutecne),  protoze
nejcasteji bude zdroj pouzivan v rezimu regulace napeti (regulace proudu je
v limitaci). Taky predpokladam ze budete mit vykon trafa mensi nez max.
proud x max. napeti. Nezapomente pocitat skutecny odebirany vykon a podle
toho bud blokovat narust nastavovane hodnoty, nebo alespon pretizeni
signalizovat. Frajerina by byla pocitat tepelny ekvivalent trafa a podle
toho umoznit kratkodobe pretizeni :-) I kdyz dnes toroidni trafa Tronic maji
tepelnou pojistku v sobe, neni zrovna prijemne byt na pretizeni upozornen az
vypnutim zdroje :-(
Taky pokud to myslite s nejakou presnosti mereni napeti (omezenim napeti pri
nabijeni baterek) vazne, mel by byt zdroj vybaven proudovymi a napetovymi
svorkami (uvnitr spojene pres odpor, aby se napetove nemusely zapojovat
vzdycky).  U vetsich proudu je to opravdu nutnost.
Vic me toho zrovna nenapadlo.
Andel

>
> Myslim, ze hlasova analyza (a pochopitelne synteza) bude lepe odpovidat
> tem opravdu zakladnim pozadavkum na takove zarizeni.

A nechcete prispet necim fundovanejsim, nez jen ironii a sarkasmem (na to ma
prece patent ma malickost) ???

:-))

S pozdravem

===============================
Milan Kostomlatsky
Belcicka 14
14100 Praha 4 - Sporilov
Czech Republic
-------------------------------
GSM : +420 604 281 263
ICQ : 167 766 629
HTTP: http://www.mcu.cz
===============================

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list@list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list