Starsi stolni multimetr

[Lukas Burda]

On Thu, 31 Oct 2002, devik wrote:

> > > Aby tato energie byla co nejvetsi dela se u feritovych jader vzduchova
> > > mezera (cast energie je v jadre a cast ve feritu) u zelezoprachovych
> >
> > Jeste oprava - tady ma spravne byt ze cast energie je v mezere a cast ve
> > feritu.
>
> Mohu se zde zeptat, vzdy jsem si myslel ze zavedeni mezery do magnetickeho
> obvodu zpusobi pokles ur (tedy i Al) a to je duvodem moznosti vetsi
> intenzity pole H pro konstantni max. syceni B.

'pokles ur' neni spravna formulace.

> Energie v jadre je umerna B takze zavedenim mezery se nezvysi .. Pouze
> se umozni pouziti vetsiho H (tedy i I) pro dosazeni stejne energie
> magn. toku.

Dejme tomu ze mate feritove jadro s ur=100 a stredni delkou mag. silocary
100mm . Jeho mag. odpor (prevracena hodnota Al) tedy je :

           Rm = delka / (plocha * u0 * ur)

k tomu aby jste tam vyvolal mag. tok Fi potrebujete dosahnout nejake
intenzity H (tedy Amperzavit na metr) kde metr je ta delka a ta je
konstatni a pocet zavitu taky. A ten mag. tok Fi vydelite plochou S
a dostanete indukci B.

No a ted v tom jadre (dejme tomu kruhovem) vypilujete 1mm mezeru, puvodni
delka feritu se tedy zkrati o procento (muzeme zanedbat) za to se nam v
obvodu objevil milimetr vzduchu - stokrat kratsi nes ferit ale se stokrat
mensim ur takze ma ve finale stejny odpor jako tech 99mm feritu. Tedy
se nam mag. odpor zdvojnasobil (Al pokleslo na pul). A ted chceme vyvolat
stejnou indukci B - tedy stejny tok Fi (Fi je ekvivalent proudu ve vodici
pri predstave jako Ohmuv zakon) na dvojnasobnem odporu - to znamena ze
musime zdvojnasobit mag.napeti - pocet zavitu zustava konstantni, delka
obvodu taky, takze nezbyva nez zdvojnasobit proud. Nyni nam tedy touto
civkou muze protekat dvojnasobny proud aniz by jsme presytili feritove
jadro.

A jak to souvisi s energii ? Mame vztah ze E=LI^2 . I nam vzrostl dvakrat
jenze nam take dvakrat vzrostl mag. odpor a tedy Al kleslo na polovinu.
Coz pri zachovani poctu zavitu nam dava polovicni indukcnost. Po dosazeni
do vzorce dostaneme ze nyni muzeme do mag. obvodu ulozit dvojnasobek
energie - v jadre je ji stejne (to jinak nejde, neni nafukovaci) ale
uklada se i do mezery (kde je 100x vetsi intenzita nez v jadre).

> Martin

*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek@jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*