dioda

[Cihak@dkv.lbc.cdrail.cz]

-----Original Message-----
From: Petr Simek [mailto:psimek@jcu.cz]
Subject: RE: dioda


On Wed, 6 Feb 2002 Cihak@dkv.lbc.cdrail.cz wrote:


Ne tak docela. Dioda ma svuj vnitrni odpor (kontaktu a polovodice) na kterem
se deje to co popisujete. Ale taky ma diferencialni odpor PN prechodu
ktery je zaporny ! . Dej probiha tak ze zprvu je na obou diodach stejne
napeti a proteka jimi stejny proud a maji stejnou vykonovou ztratu. Pokud
jsou stejne chlazeny nic se nedeje, ale pokud je jedna chlazena hure jeji
teplota roste, klesa napeti na PN prechodu. Nicmene napeti na diode zustava
stejne a roste proud tak, ze zaporny ubytek napeti na PN prechodu je
vykopenzovan vyssim kladnym ubytkem napeti na vnitnim odporu diody. Od te
chvile tece diodou pri stejnem napeti vetsi proud a tedy ma vetsi vykonovou
ztratu a jeji teplota dale roste, napeti na PN prechodu se zase snizi a dej
pokracuje v kruhu. Samozrejem nemusi znamenat zniceni diody - zda k nemu
dojde ci nikoliv urci to o kolik hur je dioda chlazena - pri vyssi teplote
vyzari vetsi vykon i pres vyssi tepleny odpor do okoli. Dulezite je tedy
prave udrzet ty diody stejne teple.
------------UGA
Ja s Vami naprosto souhlasim popsal jste to dokonale. Jedinou pripominku -
obe diody maji podobnou teplotni charakteristiku, takze pokud jsou stejne
chlazeny je predpoklad ze i prubeh teplotnich zavislosti bude podobny - to
znamena, ze rozdeleni proudu bude priblizne podobne jako na zacatku.
Souhlasim, ze je lepe, kdyz budou diody teplotne svazane, ale neni to
bezpodminecne nutne, jsou-li stejne chlazeny. Odchylky od teplotnich
charakteristik by se mely schovat v tom koeficientu 0,75.
------------
Zase nemate pravdu - pri proudu 20A diodou staci ke kompenzaci ubytku napeti
0.1V zvyseni serioveho odporu o 5miliohm. Pri pouziti medeneho dratu s
kladnym narustem odporu v zavislosti na teplote asi o 4promile na stupen
(mozna si to nepamatuju uplne presne) staci pri zakladnim odporu 62miliohm
zvyseni jeho teploty o 20stC . Pokud tedy budu povazovat proud 20A za
normalni a pro proud 25A budu pozadovat kompenzaci 0.1V staci spocitat
pomer vykonu ktere se na tomto dratu ztrati (400/625) a vim ze narust vykonu
o 56 procent ma vyvolat zvyseni teploty o 20 stupnu tedy zakladni otepleni
toho dratu musi byt 35 stupnu proti okoli pri proudu 20A . Ted uz staci jen
nalezt (experimentalne) vhodny pomer prurezu ku delce aby drat splnil
parametry - odpor 62miliohm pri otepleni o 35stC proti standartni teplote
okoli a proudu 20A (tedy vykonove ztrate 24W). Pripominam ze ubytek napeti
na tomto odporu bude jen 1.2V.

Tento maly pridany odpor muze trochu vadit v napajecich kde je pozadovan
tvrdy zdroj napeti, ale u svarecky v ZADNEM pripade....
------------- UGA
Ano Naprosto souhlasim - dostal jste me. Ja ve sve praxi obvykle stavim
vykonne zdroje pro koncove stupne vysilacu, a tam je naprosto kriticke aby
zdroj mel co nejnizsi vnitrni odpor. Pozadavky jsou takove, ze jde o zdroje
dynamicky zatezovate a pri zmene proudu z 0 na treba 30A se vystupni napeti
smi hnout tak o 100mV. Asi proto mam trochu klapky na ocich a snazim se
podobne konstruhovat vsechny zdroje. Pochopitelne u svarecky je tato diskuse
bezpredmetna
--------------
Ehm proc bude nizsi spolehlivost privodniho vodice dlouheho jeden metr
oproti privodnimu vodici dlouhemu 10cm ?
--------------UGA
Protoze o 10cm uklizecka jen zakopne, kdezdo do 1m se zamota tak ze se na te
snure obesi :-)))))
--------------

Na pripominky pana Cihelnika uz nebudu odpovidat - vklada mi do ust neco co
jsem nerekl. Bohuzel mi tato vcelku zbytecna debata ubira vic casu, nez je
vhodne. Nevericim Tomasum mohu poradit jedine - vyzkousejte si to.

	Martin - OK1UGA

*------------------------------------------------------------------------*
|                          Petr Simek   APS JU                           |
|                             psimek@jcu.cz                              |
*------------------------------------------------------------------------*