vodotrysk

[Lubor Otta]

----- Original Message -----
From: Ji?? Foldyna <jiri.f@avizo.cz>
To: Multiple recipients of list <hw-news@list.gin.cz>
Sent: Thursday, February 22, 2001 2:06 PM
Subject: Shrnuti DPS fotocestou


> Ahoj,
>
> tak se uz nasbiralo docela dost nazoru, seskladal jsem je dohromady a jak
> jsem slibil, vracim je do konference. Pokud by chtel jeste nekdo neco
> pridat, klidne piste, ale vzhledem k delce bych doporucil v odpovedi
odmazat
> ty casti, ke kterym se nechcete vyjadrit a nechat jen zbytek.
>
> Zdravim
>
> Ing. Jiri Foldyna
> mailto:jiri.f@avizo.cz
>
>
> NAVRH DESKY
>
> To zalezi na kazdem jaky soft pouzije. Ja pouzivam soft z dob XT cka ktery
> mi pro jednoduche navrhy postacuje a absenci typu car a tloustek
kompenzuji
> exportem do dxf a naslednymi upravami v Corelu.
>
> Asi tak, ja pouzivam Orcad pro DOS, kolega se pustil do Eaglu, to je vec
> vkusu. Ja mam alespon spatne zkusenosti s Orcadem 9 pro Win a s Formikou.
>
> Pouzivam Orcad Capture pro navrh zapojeni. Pro vlastni desku pouzivam
stary
> Orcad PCB, ale planuji prechod na Orcad Layout. Ale je mi shnilo se ucit
> novy system, nemluve o tom, ze Layout mne trikrat nenadchnul. Ale jinak se
> klonim k nazoru, ze je to vec zvyku, nakonec plosnak si muzete nakreslit i
> Paintbrushi/Malovani. :-) Otazka vyberu vhodneho SW je na samostatnou
> diskuzi.
>
>
> VYROBA PREDLOHY
>
> Doporucuji tisk na pauzu pomoci tiskarny HP DeskJet, ale pozor musi byt
> hlava s originalni naplni,to je moje zkusenost. Z jinych tiskaren
> (Canon,Epson) byly vysledky spatne. Slysel jsem ze je mozne po dokonalem
> zaschnuti pauzak jeste zkontrastovat pomoci acetonovych vyparu,pry se to
> pouziva v DTP. Je mozne pouzit i laserovku ,ovsem chce to vyzkouset,hodne
> zalezi na stavu toneru. Pro vyrobu kvalitni nepodleptane desky je nutny co
> nejvyssi kontrast predlohy. Idealni je osvit na film.(provadi DTP studio
> laserovou osvitkou,musim podotknout ze mam pristup do DTP a cena neni az
tak
> vysoka 130,- Kc bez DPH za A4). Vyplati se urcite pro vicekusovou vyrobu -
> vysledky jsou vynikajici)
>
> Ja pouzivam laserovou tiskarnu HP 5L. Pro vycerneni pouzivam toluen, ale
> nesmi se to prehnat, jinak se spoje potrhaji.
>
> Plosnak vytisknu na lejzrovce co nejtmavsi na folii (""slide"", co se
> pouziva do zpetnych projektoru, cena cca 15-25 kc za kus). Jelikoz by to
> stejne pri osvitu prosvitalo (snadno se o tom lze presvedcit pohledem
proti
> svetlu), je potreba to osetrit (a v tom je pointa): Staci folii na strane
> kde je napekly toner precmarat (alespon na miste spoju) tlustym cernym
fixem
> na bile tabule (ten co je stiratelny hadrem a smyvatelny vodou !!!). Pocka
> se az zaschne (1 min) a pak se hebkym mirne navlhcenym hadrikem (na maly
> plosnak staci sliny :) smyje z povrchu folie. ""Prach"" z barviva fixu
> zustane v porech toneru a spolehlive zatesni prusvitna mista. Takto lze
> lacino udelat predlohu, ktera si s fotograficky udelanou nezada.
>
> Laserov? tisk?rna HP5L nastavena na nevyssi kontrast, tisk na kvalitni
bily
> kancelarsky papir, napareni 10 min v parach nitroredidla a zpruhledneno
> sprayem Pausklar. Pri zpruhlednovani je treba dat pozor, aby na papire
> nebyla prilis silna vrstva pripravku (vysusit pijakem), protoze neodpareny
> Pausklar spatne propousti UV zareni.
>
> Ja to teraz robim tak, ze si navrhnem DPS a vytlacim to na nejaku
PostScript
> tlaciaren (napr. na Apple 630, ma Level2 a je bezne vo Win) do suboru a
> potom to prevediem na PDF v Distilery. Takto vznikne maly subor, ktory
> poslem do DTP studia na osvit, kde jednu stranu A4 v CB mi urobia za 60,-
SK
> skoro na pockanie (musim cakat na vyvolavanie). Ma to vyhodu, ze tem film
> ""unesie viacej ako pauzak"" a hlavne jeho denzita je okolo 3.8 az 4.2 co
je
> vynikajuce aj pri preexponovani DPS. Takto robim aj obojstranne DPS.
>
> Vytiskl jsem na HP6L na folii do projektoru dvakrat obrazec plosneho spoje
a
> tyto jsem pak dal pres sebe, aby byly cary dokonale cerne.
>
> Co ja vim, DTP studia v Praze berou bezne PostScript vytvoreny jako *.prn
> file driverem Linotronic 330 nebo 530. Na normalni tistak je soubor mensi
na
> 1M a nedochazi ke zkresleni (zmenou rozliseni) pri prevodu do *.pdf.
>
> Prozatim jsem vyjizdel na klise na lepsi pauzovaci papir na inkoustovce HP
> 1120. Kvalita tisku best. Vystupni kvalita vcelku adekvatni. Ted vyjizdim
> klise na laserovce HP4xxx. Jako medium mam k dispozici nejaky ""pauzak""
> Diamant Copy. Ten jsem videl pouzivat v tiskarnach pri vyrobe kovolistu.
> vyzkouseli jsme jej a ono to staci. Samozdrejme pruhledny film a laserovka
> je super, pokud vam nevadi cena, kdyz potrebujete vytisknout jeden klis
> 40*40mm. Jinak dalsi upravy v podstate nedelam. Samozdrejme je nutna
> kontrola na prusvit a pripadna oprava cernym fixem.
>
> Tak si to vytiskni na papir na inkoustovce, a dojdi si s tim nekam, kde
maji
> kopirku, a nech si to zkopirovat na pauzak. Vyjde to nastejno, vzhledem k
> tomu, ze kopirka to neprosvecuje skrz, ale odrazem, tak na pauzaku je to
> cerne dost. Ja jsem takhle vyrabel tistaky napr. z Amaterskeho radia.
Prislo
> AR, me se v tom neco libilo, tak jsem to normalne zkopiroval na pauzak, a
za
> chvili byl tistak hotovy.
>
> PRIPRAVA DESKY
>
> Bud koupit nanesenou desku nebo nanest si sam. Ocistit desku na hrubo -
> pouzivam prasek na nadobi TORO - nejlepe se osvedcil, kvalitne odmastit -
> pouzivam Perchloretylen, nastrikat emulsi sprejem POSITIV 20 (lze zakoupit
v
> GM). Pozor na prachove castice,ihned po nastriku uzavrit do prachotesne
> skrinky.
>
> S tim prachem je pakarna. Jeste jedna vec se mi stava - emulze se mi na
> okrajich vetsinou tak nejak srazi a nejde vyvolat. Takze si ustrihnu desku
s
> presahem cca. 1cm na vsechny strany ...
>
> Jeste k nanaseni emulze.
> Slozitejsi zpusob: vyrobte si placate sklenene akvarium, naplnte ho
emulzi,
> pomoci pomaleho motorku vytahujte desku z akvaria ven. Nanesete desky bez
> prachu a v profesionalni kvalite.
> Jednodussi zpusob: Sezente si starej gramofon se 75 otackami (tato
rychlost
> je odzkousena a optimalni), dejte ho do drevene krabice s ochranou proti
> prachu. Desku nastrikejte emulzi az v gramofonu ,zadeklujte ,odstredujte
az
> do sucha. Lze dosahnout dobrych vysledku i doma a naklady temer nulove.
> Emulzi jsem kdysi kupoval v litrazi od Lachemy Blansko. Nevim zda je to
> jeste mozne koupit.
>
> Dlouho jsme si vyrabeli desky sami. Kuprextit z Gumonu Bratislava a
fotolak
> z Lachemy Brno. A samozdrejme problemy s nanasenim, susenim,  a prach, a
> prach... Dneska berem hotove desky z GMu. Kvalita laku je stabilni, zadne
> problemy s odhadovanim casu osvitu, atd. Pro tu prototypovou zkousku, nebo
> nasi malou serii ta cena je adekvatni. Vetsi mnozstvi desek se uz vyplati
> objednat u vyrobce.
>
>
> OSVIT
>
> RVL125 (obycejna rtutova vybojka). Zabali se do novin, pak do hadru a paxe
> vezme kladivem. S citem (aby to neschytal i horak), ale durazne (rotacni
> elipsoid je pevnej jak svina). K te sve jsem prisel nevimkde. Kamarad ji
> nedavno koupil v KARSu (takovy elektro-instalo tady v Brne). Patral bych
po
> nejake prodejne tohoto razu. BTW tlumivky tam meli taky.
>
> Funguje to stejne dobre i bez rozbiti banky te vybojky. Jen misto 5min
> osvetlujete 15min. Pokud uz ji chcete rozbit, doporucoval bych ji
zmacknout
> ve sveraku (v hadru). Tak spise nedojde ke zniceni horaku.
>
> Philips vyrabi UV zarivky od 4 do 36W (s cernym sklem) a UV vybojky pro
> prumyslove ucely. Osram vyrabi dokonce UV reflektory a pro domaci pouziti
> kompaktni UV zarivky rady DZ o vykonu 9W (v maloobchode za ca 300 Kc kus).
> Dve tyto zarivky spolehlive exponuji desku velikosti eurokarty za 6 min.
Pro
> ucely hrani je mozno navstivit tiskarnu (mysleno tov?rnu) a pozadat o
> vyrazenou UV vybojku. Profesionalove je musi menit po urcite dobe provozu,
> pro osvit spoju ma jeste nekolik let zivotnosti pred sebou. Pozor na to,
ze
> vsechny zminovane zdroje potrebuji predradniky. Zarovky, ktere prodava
> Conrad jsou spise ze skupiny efektovych. Zkousel jsem je na osvit spoju,
ale
> intenzita UV zareni (alespon v tom spektru, na ktere reaguje emulze na
DPS)
> je podle meho odhadu 5x mensi nez u vybojek.
>
> Lze pouzit horske slunce - pozor neosvicuje prilis rovnomerne je nutna
vetsi
> vzdalenost cca 50 cm a cas cca 15 minut pro slusne vysledky je nutne
trosku
> experimentovat.
> Pouzit rtutovou vybojku z poulicniho osvetleni ,tu zabudovat do drevene
> skrine a tu vystrikat cernou barvou.
> Spoj s predlohou sevrit mezi sklo a nejakou desku,neni spatne si udelat
> drevene ramecky.
>
> Pouzivam taky horske slunicko. Problem je ale v tom ,ze je potreba
zajistit
> perfektni prilnuti predlohy na desku. Ja mam pro tenhle ucel udelany
takovy
> pripravek - dve 10mm silna plexiskla, na jednom je postrane nalepena
tesnici
> guma a je tam vyvrtana dirka, kde je kohoutek. Na to plexi s tesnenim
> polozim desku s predlohou, priklopim druhym plexisklem a pres kohoutek
> odsaju vyvevou vzduch, pak kohout zavru a vyvevu muzu odpojit, plexiskla
> drzi u sebe tlakem vzduchu a hlavne perfektne pritisknou predlohu k desce.
> BTW:Je dobre predlohu tisknout tak, aby potistena strana lezela na emulzi,
> snizi se tim nebezpeci podsviceni. Pouzil jsem nejmensi kulovy ventil na
> vodu (asi 1/8"") koupit se da v instalaterskych potrebach. Je sice trochu
> vetsi nez jsem si predstavoval, ale funguje sqele. Jeste by mozna sel
pouzit
> kohoutek na ovzdusnovani radiatoru topeni, ale ten kulak nema chybu.
>
> Ja som si ten pripravok urobil podla p. Kavana. Mam iba tenke plexi (asi
> 5mm), ale funguje to v pohode. Do jedneho plexi som navrtal dieru v rohu a
> naskrutkoval som prave ten ventil na odvzdusnovanie radiatorov. On ma ale
> jednu nevyhodu oproti gulovemu ventilu - kym ho zavries tak to chvilu trva
a
> za ten cas trosku ventil prepusta. Ten gulak bude asi najlepsie riesenie.
>
> Pro osvit jsme si vyrobili vlastni osvitovou jednotku, ve ktere je 5ks
250W
> vybojek RVLX (rtutove). Bez jakekoliv upravy (tj. bez rozbijeni). Vyska
cca
> 220mm na povrchem plosnaku. Muzete tvrdit, ze to nebude fungovat, ale
slape
> to uz pres 10 let. Kdysi jsme laborovali se zarivkami velkymi, malymi
(rada
> DZ), jen horak z rozbite vybojky. Ale nac se travit ozonem, ktery vznika
pri
> pusobeni UV zareni, nebo se nechtene opalovat v ""solariu"". Plosnak s
> klisem pokladam na desku s nalepenou plsti a prekryju plexisklem, ktere se
> pritahne zahnutymi srouby. Pri pouzivani desek z GM je cas pri nahratych
> vybojkach pro osvit cca 45-60 sec dle kvality predlohy. Delali jsme pokusy
s
> vakuovym pridrzovanim, ale nakonec ta plst je asi nejlepsi. Mozna by byla
> jeste velmi dobra tlusta mechova pryz.
>
>
> VYVOLANI
>
> Jako vyvojka se pouziva 10% roztok NaOH,lze koupit v kazde drogerii pozor
na
> teplotu vyvojky kolem 20stupnu je vse OK ,pri vyssi teplote je vyvolavani
> moc strme a naopak. Dobra expozice a vyvolani se pozna lehce a to tak ze
> neoplavene plochy emulze musi byt pri pohledu pod uhlem proti svetlu
krasne
> leskle,tak jak vypada emulze po naneseni a zaschnuti,v pripade matneho
> povrchu doslo bud k dlouhe expozici nebo chybe pri vyvolavani. Vlastni
> proces vyvolavani trva cca2-3 minuty.
>
> Ak sa dobre pamatam, tak som daval 10 g NaOH na 1 liter, profici to meraju
> na vahe z drotov a dvoch sackov, v jednom je 9 Sk - 5 Sk + 2x2 Sk = 10 g,
> ale posledny raz som to robil asi pred pol rokom, ruku do ohna za to nedam
>:)
>
>
> LEPTANI
>
> Kyselina solna- redit vodou + peroxid vodiku. Kyselina + peroxid ma vyhodu
> ze oproti chloridu - neznecistuje umyvadlo, ba naopak a lze sehnat skoro v
> kazde vetsi drogerii.
>
> Delam to taky tak, akorat bacha na to, ze vsechno zelezne, co kdy jen na
> chvili videlo HCl tak je okamzite rezate, takze doporucuju leptat venku.
>
> Zkousel jsem (ale uz je to dele) i porovnat HCl+peroxid a zahlubovac z
> Elchemca (asi chlorid zelezity). Podle meho nazoru je leptani v chloridu
> podstatne setrnejsi a nedochazi k podleptani.
>
> Leptani: Opet klasika - chlorid zelezity, stojaci vana z plexiskla a
> vzduchove michani. Male pokusne desky se volne polozi na hladinu chloridu
v
> misce. Cas - az to je, dle vycerpanosti chloridu. Zkousel jsem i leptani v
> Natriumpersulfatu (Na2S2O8). Je to pekna cistejsi prace, roztok je
> pruhledny, pri vycerpavani hezky zmodra :-). Ale cena je vyssi nez za
> chlorid a zdalo se mi, ze se rychleji vycerpa. Kdysi jsem taky leptal v
> kyseline solne s peroxidem, ale po zrezaveni nerezove kliky, jsem byl
nucen
> (rodinnymi prislusniky) toho zanechat. Pak se mi vcelku osvedcilo leptani
ve
> zredene kyseline dusicne. Ale ta doba je davno za mnou.
>
>
> VRTANI
> Pouzivam k vrtani vzduchovou brusku z Narexu upnutou pres vlozku do
stareho
> stojanu SU-2 pro rucni vrtacku. Stojan ma vymenenou pruzinu, abychom se
> neudreli s tahanim nahoru/dolu. Turbina ma vymenenou sklicidlovou vlozku.
> Pro vrtani pouzivame vrtaky ze slinutych karbidu, urcene pro vrtani DPS.
> Jsou vynikajici, dlouhozivotne (dle ruk v kterych jsou), ale krehke. Vsak
se
> taky pocita s tim, ze jsou urceny do NC vrtacek. Ac se vyrobce kroutil nad
> pouzitim, s odkazem na neexistenci axialniho loziska hridele, tato vrtacka
> nam slape bez poruch uz 2 roky. Bruska ma jednu nevyhodu  a to, ze
potrebuje
> mazany vzduch. Casem se olej vysrazi a snazi se ukapnout z vretena na DPS.
> Proto bych pripadnym zajemcum radil pouzit zahranicni vyrobek, ktery
mazani
> nepotrebuje. Ale zde je cenovy rozdil. Bruska z Narexu stoji cca 3000,- a
> profi gravirovaci turbina (s axialnim loziskem) cca 15000,-.
>
>
> FINALNI UPRAVY
>
> Ocistit emulzi redidlem a natrit roztokem kalafuny v acetonu(ja pouzivam
> misto lihu aceton nebot to rychleji schne a mene lepi).
>
> Koncova kontrola desky, proskrabnuti pripadnych vad, pokud jsou. Nasleduje
> jeste jednou osvit, vyvolani a smazani laku z desky. Pokud se deska bude
> zpracovavat pozdeji, pretru ji ochrannym lakem na bazi aktivovane
kalafuny.
> Jinak se hned vrta. Koncova kontrola desky, proskrabnuti pripadnych vad,
> pokud jsou. Nasleduje ostrih na beznych pakovych nuzkach, pilnik na
> dorovnani a srazeni hran. Pocinovani dle potreby. Bud pocinovaci lazen z
> Elchemka, nebo na vykonove spoje rucne pajka a tenky (0.5mm) cin s
> agresivnejsim tavidlem. Po zapajeni soucastek zaverecne myti alkoholem s
> izopropanolem a suseni. Kdo chce muze pouzit prestriknuti lakem. Ten bych
> doporucil pouzit v pripade umisteni vyrobku do vlhka, hlavne z duvodu
> ztizeni pripadne opravy. Rozhodne bych nedoporucoval lak na bazi ciste
> kalafuny, ktera casem muze navlhnout a mit svody. Uz me to jednou dobre
> vydrbalo. Takova porucha se perfektne hleda.
>
>