Re: Vybírané články (NiCd,NMh)

[Ing. Vladimír Anděl]

Tvar vybijeci krivky bude asi u vsech clanku stejny, zvlast kdyz se jedna o
nove clanky. Rozhodujici je cas do dosazeni minimalniho napeti. Aby mereni
bylo objektivni, je potreba nejprve clanky vybit definovanym proudem na
definovane napeti. Potom se clanky nabijou a dalsi vybijeni se teprv meri
kapacita. U velkych clanku (startovaci KPH i osvetlovaci KPM, KPL) se
pouziva dle normy I=0,2C  +/- 0,5 % a Umin=1V na clanek, pri nabijeni se
dodava 150% jmenovite kapacity pri proudu 0,2 C. Sintrovane clanky se
vybijeji az na 0,9V jen pro lepsi potlaceni pametoveho jevu, casove je mezi
1V a 0,9V zanedbatelny rozdil. Pokud se pouziva rychlonabijeni, bude to mit
na vybijeci krivku vliv. Vetsi nabijeci proud ma za nasledek tvorbu
jemnejsich krystalu v aktivni hmote a mensi vnitrni odpor clanku pri
vybijeni. Otazka je, jak je osetren konec rychlonabijeni. Proud by se mel
zmensit na bezpecnou hodnotu (z hlediska ohrevu clanku) a v aktivni hmote by
mely vznikat vicemocne oxidy. Nevim jak je to u sintrovanych clanku, ale u
otevrenych (velkych) je to podstatna cast nabijeni, cca 20 az 30% kapacity.

Andel


Rad bych ziskal jakekoliv informace o metodice pro volbu vybiranych clanku v
aku. K dispozici mam tyto udaje - prubeh napeti a proudu v casovych
intervalech. Zatim jsem dospel k zaveru, ze nejlepe by bylo clanky vybirat k
sobe (Mejme ca 30 clanku a chceme z nich sestavit 8-clanek) podle kriteria
maximalni shody nabijecich krivek a maximalniho naboje predaneho clanku.
Taky jsem uvazoval o kriteriu vybrat clanky podle kriteria max dodaneho
naboje, ale toto povazuji za nepresne, protoze pri sletovani do aku, by
mohly ruzne chrakteritiky nab. krivky pro jednotlive clanky zpusobit
nevyuziti max kapacit namerenych pro jednotlive clanky.
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.176 / Virová báze: 85 - datum vydání: 26.7.2000